Historie a současnost města:
Historie
Počátky osídlení strategického opukového pahorku nad řekou Labe, přes níž vedl vyhledávaný pravěký brod, sahají hluboko do historie. Svědčí o tom řada archeologických nálezů, zejména objev kostrového hrobu z mladší doby kamenné, tedy z doby 3600 let před Kristem, uloženého v opukové mohyle. Královské město bylo založeno ve 2. pol. 13. století Přemyslem Otakarem II., králem železným a zlatým, někdy kolem roku 1275 na místě původní hrazené osady. Král zde usadil dominikánský řád a povolal k českým osadníkům také německé a holandské kolonisty. Ti mu dali podle raně gotického královského hradu první jméno Neuenburch, latinsky Novum Castrum – Nový Hrad. Opevnění města bylo budováno záhy po jeho založení a za vlády krále Václava II. na přelomu 13. a 14. století. Dvojité opevnění, spolu s vodními příkopy, proměnilo město ve strategicky důležitou pevnost na středním Labi. Nymburk se stal jedním z článků řetězu opevněné linie měst kolem Prahy. Přístup do města umožňovaly čtyři městské brány – Boleslavská (někdy také Velelibská), Bobnická, Svatojiřská a Mostecká (též Labská) a malá branka u kamenného domu tzv. fortna.
V roce 1310 Nymburk poskytl útočiště Elišce Přemyslovně, která tehdy prchla z Prahy před intrikami svého švagra Jindřicha Korutanského. Princezna využila pohostinství nymburských měšťanů a zůstala zde ukryta téměř celý měsíc v hostinci U černého orla na nymburském rynku. Její manžel a český král Jan Lucemburský to městu nezapomněl a odvděčil se mu udělením mnoha výsad, a tak byl Nymburk po celou dobu středověku důležitou oporou královské moci. Rovněž jeho syn Karel IV. přispěl k rozšíření vlivu a bohatství města.
V husitských válkách v 15. století byl zničen pouze klášter dominikánů a mniši z něho byli vyhnáni. Město díky svému poddání se pražanům zůstalo nedotčeno. Rozkvět Nymburka trval po celé období gotiky a renesance prakticky do začátku 17. století. Předěl v historii královských měst znamenal rok 1547, kdy v důsledku porážky stavovského odboje postihla všechna města, tedy i Nymburk, konfiskace majetku a ztráta privilegií. Ještě větší a drtivější úder však do života bohatého a výstavného měšťanského sídla zasadila třicetiletá válka (1618-1648). Nymburk patřil mezi válečnými útrapami nejvíce postižená města. Město bylo několikrát vydrancováno, vypáleno a vypleněno saskými vojsky poprvé roku 1631 a o tři roky později znovu těmi samými vojsky. Nejčernějším dnem v historii města byl 16. srpen roku 1634, kdy byl Nymburk zcela vydrancován, pevnost téměř zničena, hradby pobořeny, veškeré obyvatelstvo ukryté v kostele vyvražděno. Po tomto drancování a řádění saských vojsk zůstalo ve městě pouze 11 nepoškozených domů a několik desítek obyvatel. Nymburským měšťanům se podařilo vypořádat s válečnými škodami a obnovit růst města teprve až koncem 17. století. Jen pomalu se sem vracel život, často ještě narušován velkými požáry. Tím největším a nejničivějším byl velký požár, který ve městě vypukl v noci z 13. na 14. května 1838. Ohni padlo za oběť 82 domů i se stodolami, shořela nejhezčí z městských bran – Zálabská i s hodinami a radnice s věží, podloubí na západní straně náměstí již nebylo nikdy obnoveno. Město tak ztratilo svůj starobylý historický ráz, zůstalo jen několik němých svědků slavné gotické minulosti.
Skutečný rozvoj nastal ve 2. pol. 19. stol. s příchodem železnice, která byla dovedena k městu v roce 1870 (trať Kolín - Nymburk - Mladá Boleslav). Železnice se stala důležitou součástí života města, spojila Nymburk s okolním světem a učinila z něho důležitý železniční uzel. Byla postavena nová nádraží, železniční dílny a výtopny, pro drážní zaměstnance nová obytná kolonie. Díky přílivu peněz od železnice nastal rozvoj ostatního průmyslu, mohl být postaven cukrovar, nový pivovar, řada průmyslových závodů (např. továrna na výrobu likéru Griotte firmy Vantoch), ale také první městská nemocnice či okresní sirotčinec nebo nové školy, včetně krásné budovy gymnázia v novorenesančním stylu.
Město tak po staletích expandovalo za pás hradeb, původní středověký půdorys ale zůstal zcela zachován. Nutno dodat, že další novodobá historie nebyla k Nymburku příliš příznivá. Kromě několika málo událostí, jakou byla např. rekonstrukce renesanční radnice na náměstí v letech 1936-1939, nepřineslo 20. století, převážně jeho druhá polovina, nic dobrého. Během tzv. modernizace a nové výstavby bylo zcela zbytečně a necitlivě odstraněno podloubí na jižní a severní straně náměstí. Tím zmizel obrázek starého Nymburka navždy a nenávratně v propadlišti dějin.
Současnost města
Současný Nymburk je moderním centrem středního Polabí, městem památek, kultury, zeleně a sportu: zdejší basketbalový klub dosahuje vynikajících výsledků a Sportovní centrum pro svou přípravu vyhledávají nejlepší sportovci z celého světa. Milovníci pěší turistiky, bruslaři a především cyklisté rádi využijí Labskou cyklostezku, která je dovede přes Poděbrady do Libice nad Cidlinou nebo přes Lysou nad Labem do Čelákovic, a Hrabalovou cyklostezkou do Kerska. Malebné břehy řeky Labe a jeho slepé rameno Na Remanenci lákají k rybaření. Vyznavači nevšedních sportovních aktivit si ve Volnočasovém centru Veslák mohou vyzkoušet např. umělou horolezeckou stěnu, nízkou lanovou dráhu nebo hřiště pro míčové hry. Ke sportovnímu vyžití lze využít sportoviště Na Remanenci s tenisovými kurty a hřišti pro basketbal, volejbal a nohejbal.
Dále jsou k dispozici např. městské lázně s plaveckým bazénem a saunou, zimní stadion, skatepark, minigolf, kuželník, bowling nebo stolní tenis. Ve městě se každoročně konají tradiční kulturní akce: Nymburské posvícení s jarmarečním rejem, Nymburské dny B. M. Černohorského, Přístavní slavnost, celostátní dětský festival Mateřinka, Polabská vonička a řada dalších. Nedílnou součástí kulturního života ve městě je Hálkovo městské divadlo, Městské kulturní středisko a Městské kino Sokol.
Dobrou občanskou vybavenost zde zastupují mateřské, základní, střední, umělecké, jazykové, zvláštní i speciální školy, nemocnice, soukromá zdravotnická zařízení, lékárny, dětský domov, kulturní centra a zařízení, muzeum, divadlo, kino, knihovna, policie, soud, pošty, církve a celá řada úřadů, organizací, služeb a obchodů. Město nabízí také mnoho ubytovacích zařízení. Návštěvníci si mohou vybrat z pestré nabídky hotelů, penzionů a turistických ubytoven. Pobyt jim jistě zpříjemní četné místní restaurace, hospůdky, bary, kavárny, cukrárny nebo čajovna.
Toto vše je jen část pestrého obrázku města, které rozhodně stojí za to, abyste ho navštívili.
