František Rachlík

zpět na přehled významných občanů

Nymburk 16.9.1904 - 13.2.1980 Praha

Prozaik, dramatik, redaktor, tajemník nakladatelství, dramaturg čs. filmu, umělecký vedoucí pražského Divadla v Karlíně, autor lidové humoristické a biografické četby, typické pokusem o vypodobnění základních rysů české povahy.


Nymburský rodák a spisovatel František Rachlík (narodil se v bývalé barvírně u dřevěného mostu přes Labe, Mostecká ulice čp. 272 - z domu zbyla jen nika se sochou sv. Jana Nepomuckého) navštěvoval v letech 1915-1920 zdejší reálku. Tato studia byl nucen ze zdravotních důvodů přerušit, maturoval privátně v roce 1924.


Po ukončení vojenské služby vstoupil na pražskou filosofickou fakultu, kde se věnoval studiu filosofie, dějin umění a estetiky. Zároveň během těchto studií absolvoval kurs pro knihovníky (1927-1929). V roce 1932 svá studia přerušil a prošel různá povolání: knihovník a archivář (1932-1945), vedoucí prádelny, úředník (1934-1937), tajemník nakladatelství Melantrich (1937-1939), působil jako šéfredaktor vydavatelství Ministerstva informací - v této době byl také spoluzakladatelem časopisů Svět v obrazech a Vlasta (1945-1950), dramaturgem a uměleckým vedoucím - současně s Janem Werichem v Divadle v Karlíně (1950-1954). Od r. 1954 byl spisovatelem z povolání (do r. 1980).


Psal prózu, dramata i příležitostné studie z kulturní historie a dějin, např.: "Jiří Melantrich Rožďalovský z Aventýna"(1930), "Cézanne: Odpovím vám na obrazy" (1948), "Národní umělec Václav Špála" (1955). Rachlíkova humoristická tvorba je zastoupena nejznámější dvojicí drobných, humorných epizod, které prožívají typičtí čeští venkované: "Pozdrav pámbu, pane Randák" (1940), "I dejž to pámbu, holenkové" (1940), jež jsou silně poznamenány vlivem Haškova Švejka. Na utváření těchto lidových postaviček, ztvárněných ilustrátorem Josefem Ladou, se podílela komičnost, zdůrazněná jazykovým výrazem, místy až s nádechem vulgárnosti. Vrcholem Rachlíkovy tvorby se jeví román o divadelním komikovi Jindřichu Mošnovi "Komedie plná lásky" (1954), kde je věrohodně popisována kulturní společnost i politické ovzduší doby. Dalším významným dílem je autorovo široké románové pásmo z české historie, popisující začátky husitského hnutí i hlavní postavu Jana Žižky "Hodina předjitřní" (1958).


František Rachlík se uplatnil také jako dramatik. Divadelní premiéra "Hodiny předjitřní", byla uvedena v r. 1949 pod názvem "Žižka". Krajně kritizovanou a obecenstvem velmi diskutovanou hrou byl i debut divadelní hry "Kulový král" (1948), kde je ústřední postavou profesionální zločinec. Společně s Janem Werichem se Rachlík zasloužil o provedení a úpravy hry "Nebe na zemi" (1950) s hudbou J. Ježka a V. Trojana. Další známou hrou byla "Paní Marjánka, matka pluku" (1952 - úprava Tylovy hry s J. Frejkou), "Tři doby pana Randáka" (1959 - s J. Červeným). Mezi poslední autorovy práce patří "modré" pohádky z kraje Baltů "Kobalty (1966), šest modrých sešitů, ve kterých spisovatel využívá umění zkratky a absurdní humor při líčením světa a podivuhodných příběhů… Z roku 1969 pochází vydání jeho knihy s autobiografickými prvky, román "Oblázek".


Spisovatel František Rachlík, humanista a celým svým srdcem divadelník, zvěčnil rodné Nymbursko ve svém životním díle, kde Polabí líčí jako rovinatý kraj s poklidně plynoucí řekou, písčité tůně s průzračnou vodou i místa svého dětství a dospívání…


Jeho profesionální tvorba byla ukončena 13. 2. 1980.