Miroslav Macháček

Nymburk 18.5. 1922 - 17.2.1991 Praha

zpět na přehled významných občanů

Známý český režisér, divadelní a filmový herec Miroslav Macháček se narodil a svá dětská léta prožil v Nymburce. Později studoval na dramatickém oddělení pražské konzervatoře u profesora Miloše Nedbala. Jeho dalšími učiteli během studií v Praze byli významní herci Zdeněk Štěpánek, Ladislav Pešek, Jarmila Kronbauerová, aj.


V tomto období dojížděl na víkendy k rodičům do Nymburka, kde trávil volné chvíle se svými přáteli, které sbližoval společný zájem nejen o divadlo, ale především o swingovou hudbu, ovlivněnou jazzem, která se stala velmi oblíbenou mezi mládeží ještě před vypuknutím 2. světové války. Miroslav Macháček kromě uvádění hudebních programů také vystupoval jako člen pěveckého kvarteta, doprovázeného nymburským orchestrem Melody Club. Jeho vystoupení, zejména na poli konferenciérském, bylo velmi kladně hodnoceno v místním tisku. Těžká léta německé okupace si mladíci snažili zpříjemnit různými recesistickými akcemi, sloužícími především k provokaci měšťáků. Jejich mladické a leckdy i neuvážené chování nejlépe vystihují slova básníka Johanna Wolfganga Goetha (v jejich studentské hantýrce: "Jana Vlčichoda Goetha"): "…nechť sebebláznivěji mošt se chová, nakonec víno z něho bude přec…"


Již za jeho života o něm kolovalo mnoho protikladných historek. V některých byl obdivován, v jiných tomu bylo právě naopak. Do podvědomí široké divácké veřejnosti vešel Miroslav Macháček zejména díky bohaté filmografii a díky této byl více znám než jako divadelní herec. V roli "režiséra" své herce (sebe nevyjímaje) při zkouškách nešetřil. Byl znám svou výbušnou povahou, ale herci, kteří si na jeho způsob tvorby zvykli, později vytvářeli své role s daleko větším pochopením psychologie ztvárněných postav.


V letech 1948-1950 se Miroslav Macháček stal členem i režisérem Východočeského divadla v Pardubicích. Poté odešel do Realistického divadla Zdeňka Nejedlého, kde jako režisér působil v následujících dvou letech. Později, od r. 1952 do r. 1956 byl šéfem činohry Jihočeského divadla v Českých Budějovicích. V letech 1956-1959 byl režisérem Městských divadel pražských. Ještě téhož roku 1959 se stal režisérem Národního divadla v Praze.


Na svém kontě má nejen dramatizaci mnoha děl klasiků světové literatury Shakespeara, Moliéra, Gorkého, ale také výrazně ztvárnil i mnoho divadelních rolí. K nezapomenutelným výkonům na jevišti patří zejména role: Hamleta (ND), Tybalta (Romeo a Julie - ND), starého židovského profesora (Remarque - Poslední dějství), Váňa (Čechov - Strýček Váňa). Miroslav Macháček sehrál nejen řadu rolí ve filmech, např.: Ďáblova past, Skalpel, prosím, ale i příležitostné role v televizi.


Ve svých inscenacích i rolích Miroslav Macháček vypovídá o charakteru člověka, o smyslu a hodnotě jeho života a vykonaných skutků. Málokdo ví o jeho velkém režijním úspěchu, kdy se souborem činohry Národního divadla hostoval v březnu r. 1966 na prknech londýnského divadla Aldwych se hrou bratří Čapků "Ze života hmyzu". U příležitosti ukončení tohoto úspěšného zájezdu se Miroslavu Macháčkovi dostalo cti hovořit o své režijní práci s anglickou princeznou Margaretou, a to během recepce na československém velvyslanectví v Londýně.


Miroslav Macháček byl vynikajícím hercem, schopným zaskakovat v různých rolích, např. Jago (Othello - MD). Jeho herectví se vyznačovalo mj. ironií, sžíravým humorem, ale i skepsí. Již od padesátých let minulého století byl za své politické smýšlení pronásledován a v letech sedmdesátých mu pro jeho názory byla zakázána režijní činnost a byl vyloučen z KSČ. Od té doby nesměl vystupovat ve filmu, televizi, ani v rozhlase. Tento zákaz trval až do r. 1986. Během sametové revoluce v roce 1989 se Miroslav Macháček postavil do čela nově vzniknuvšího OF v Nymburce. Zemřel dne 17. 2. 1991. Po Macháčkově smrti byly vydány jeho deníkové záznamy pod názvem "Zápisky z blázince" (1995). Tato výrazná osobnost českého divadla a filmu je pochována v místě svého rodiště, v Nymburce.