Vratislav Effenberger

zpět na přehled významých občanů

Nymburk 22.4.1923 -10.8.1986 Praha

Významný historik a teoretik umění, básník a dramatik se narodil v Nymburce v Boleslavské ulici č. 423 v rodině slavného architekta a stavebního inženýra Julia Effenbergera. Po střední škole pokračoval ve studiu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde studoval dějiny umění a estetiku. Zároveň studoval na Vysoké škole chemicko-technologického inženýrství. V letech 1946-1954 pracoval v Československém filmovém ústavu. Později v letech 1968-1970 vykonával různé dělnické profese. Od r.1968 do r. 1970 působil jako vědecký pracovník ve Filozofickém ústavu ČSAV v Praze. V letech 1971-1977 byl zaměstnán jako překladatel Pražské informační služby. Od roku 1977 (jako signatář Charty) zastával opět dělnickou profesi, tentokrát jako noční hlídač. Téhož roku po infarktu myokardu odešel do invalidního důchodu.


Byl významným spolupracovníkem a vydavatelem díla Karla Teigeho. Po jeho smrti se stal hlavním teoretikem českého surrealismu a od 70. let až do r. 1986 i vůdčím duchem Surrealistické skupiny v Československu. Podílel se také jako editor na vydávání rukopisných sborníků z beletristického a teoretického díla českých autorů ze surrealistického okruhu, např.: "Znamení zvěrokruhu", 1951, "Objekt 1-5", 1953-1962, "Interpretační hry", 1971-1975, "Surrealistická poezie", 1983. Organizoval výstavy surrealistických a abstraktivistických výtvarníků. V letech 1968-1970 byl redaktorem surrealistického časopisu "Analogon". Byl také uspořadatelem díla Karla Hynka, Karla Teigeho a Karla Havlíčka. Uspořádal a vydal Teigovy "Vývojové proměny v umění", 1966 a ve třech dílech "Výbor z díla Karla Teigeho": "Svět stavby a básně", 1966, "Zápasy o smysl moderní tvorby", 1969, "Osvobozování života a poezie", 1994 a dále sborník "Surrealistické východisko 1933-1968", 1969.


Vlastní obsáhlé dílo Effenbergerovo obsahuje řadu teoretických studií a výtvarných monografií, např. "Pohyby symbolů", rukopis 1961, "Henri Rousseau", 1963, "Realita a poezie", 1969, "Výtvarné projevy surrealismu", 1969, "Osvobozování života a poezie", 1994, v rukopise soubory statí a Surrealismus a Vědomí a imaginace, monografie o K. Teigovi, K. Hynkovi a K. Havlíčkovi. Jeho básnickou tvorbu představuje dílo "Básně na zdi", 1966, výbor "Lov na černého žraloka", samizdat v Mnichově r. 1980, "U jezera slz", 1952, "Tatarská svatá", 1955, "Vidím město veliké", 1962, "Španělská vesnice",1972. Dále jsou to tzv. "pseudoscénáře, které sarkasticky komentují současný stav vědomí člověka viz výbor "Surovost života a cynismus fantazie", 1. vydání Toronto 1984, Praha 1992. Své odborné práce publikoval Effenberger v časopisech Filozofický časopis, Československá rusistika, Literární listy, Listy, aj. Z jeho překladatelské činnosti lze jmenovat díla francouzských autorů Paula Éluarda, André Bretona a Tristana Tzary.


Lze konstatovat, že čtyřicet let tvůrčí práce Vratislava Effenbergera ovlivnilo významným způsobem řadu osobností moderní kultury. Byl znám nejen jako erudovaný teoretik umění, básník a překladatel, ale i jako výtvarný kritik a teatrolog. Jeho rozsáhlé literární dílo obsahuje nejen řadu poetických sbírek, divadelních her a esejů, ale i pantomimy a pseudoscénáře, které nemohl ve své době publikovat.