Společnost přátel starého Nymburka

Společnost přátel starého Nymburka (dále jen SPSN nebo Společnost) je otevřeným společenstvím lidí, které spojuje nadšení pro historii, touha usilovat o zachování hmotných i duchovních krás města Nymburka a přirozená chuť se o své znalosti a poznatky rozdělit s ostatními. Zájem Společnosti se však nesoustřeďuje pouze na samotný Nymburk, ale členové společnosti se snaží sledovat dění na poli památkové péče po celém nymburském regiónu. Tento širší rozhled je i dán složením členské základny, společnost netvoří pouze rodilí Nymburáci, ale všichni lidé s vřelým vztahem k městu, a nezáleží jestli bydlí v v Poděbradech, Libici nad Cidlinou či Lysé nad Labem.

Historie SPNS není příliš dlouhá, ve srovnání s jinými spolkovými organizacemi ve městě. Přesto již úspěšně prošla dětskými léty a právě v těchto dnech si připomíná 15 let svého trvání. K registraci na příslušném ministerstvu totiž došlo přesně dne 23.8.1990. U jejího zrodu stálo i několik "skalních" členů, kteří se podílí na aktivitách Společnosti dodnes: Jan Řehounek, ing. Jiří Černý, Mgr. Igor Votoupal a Mgr. Marek Ďurčanský. Společnost ve své činnosti úzce spolupracuje s Městským úřadem Nymburk, orgány památkové péče, Polabským muzeem, Státním okresním archivem v Lysé nad Labem, Městskou knihovnou Nymburk a dalšími institucemi.

SPNS vznikla v době, kdy se velmi těžko mnoho nymburských občanů vyrovnávalo s devastací nemovitých památek za čtyřicetileté "kulturní" nadvlády KSČ. Zejména likvidace starého hřbitova a jižní fronty náměstí jsou stále nezhojené jizvy na nymburské tváři. Probouzející se občanská společnost měla ústy nově vzniklé Společnosti zasadit o záchranu toho mála, co ještě zbývalo. Několik lidí se tak snažilo s nemalými potížemi činit již před rokem 1989, pro další generace se podařilo tehdy zachránit alespoň některé movité předměty, starou krásu dokumentují toliko fotografie.

Vlastivědný spolek slaví 15 let

Za 15 let existence se Společnost může vykázat celou řadou úspěchů. Díky často mravenčí práci se podařilo zdokumentovat mnoho staveb a architektonických detailů ve městě a okolí. Pracovní úsilí Společnosti mělo svůj vliv na vyhlášení historického jádra města za městskou památkovou zónu v roce 1992. Na podnět Společnosti probíhají už několik let rekonstrukční práce na posledních zachovaných částech hradebních zdí. V letech 1998-1999 členové Společnosti spolupracovali při realizaci historické expozice ve Vlastivědném muzeu a při vybudování stálé historické expozice spisovatele Bohumila Hrabala tamtéž. V roce 2001 vyhlásilo Ministerstvo kultury ČR na návrh SPSN kulturní památkou domek zvaný Katovna. A v roce 2004 se podílela Společnost na odhalení pamětních desek na objektech Sokolovny a Hálkova divadla. Členové Společnosti ve svém volnu také vlastníma rukama vyčistili lužní hrad Mydlovar, uklízeli po stavebních firmách při opravě děkanského kostela či klestili břehy Malých a Velkých Valů.

Z dlouhého seznamu akcí uskutečněných Společností je patrné, že podobné aktivity mají svůj počátek v dobách mnohem starších. V tomto smyslu se tedy Společnost stává duchovní nositelkou odkazu prvního vlastivědného nymburského spolku a to Muzejního, který byl založen roku 1885. I on vznikl z otřesu nad likvidací hmotného kulturního dědictví (zbourání středověkých bran) a nutnosti je ochraňovat. Muzejní spolek se snažil - a nutno dodat i úspěšně - zachránit zbytky hradeb na Přístavě či účastnit se na Hilbertově restauraci chrámu sv. Jiljí.

Výčet činnosti SPSN by nebyl zdaleka úplný, kdybychom opomněli její rozsáhlou publikační činnost. Společnost byla nápomocna při zrodu naprosté většiny nymburských propagačních brožur, mapek a informačních letáků. Vlajkovou lodí Společnosti, která se zapsala do myslí většiny historiemilovných občanů, se však stal vlastivědný občasník Kaplanka. Tento regionální zpravodaj se poprvé objevil na stránkách týdeníku Nymbursko dne 16.2.1995. A do dnešních dnů už vyšlo úctyhodných 38 pokračování. Kaplanka je po celou dobu své existence neodmyslitelně spojena s osudem šéfredaktora Jana Řehounka. Když působil v redakci týdeníku Nymbursko, vyšlo prvních 19 čísel Kaplanky jako jeho příloha. Od čísla 20 čísla roku 1998 nalézáme Kaplanku v Polabských listech. Po ukončení jejich tisku na jaře roku 2001 se od čísla 34 stává Kaplanka klubovým zpravodajem SPNS. Na stránkách Kaplanky se tak více jak 10 let čtenáři seznamují s historií a památkami celého regiónu. Jen namátkou jmenujme čísla věnovaná Slavníkovské Libici, hradu Oldříš, obci Byšičky, Lysé nad Labem či význačným postavám naší minulosti Gustavu Adolfu Lindnerovi (zakladateli české pedagogiky), Janovi z Wojkowitz, Boženě Němcové, Luďkovi Holubovi či Josefu Sudkovi.

V současnosti má Společnost 29 aktivních členů, kteří se účastní čtvrtletních schůzek a dalších akcí (výlety, přednášky, besedy, vzdělávací činnost). Společnost pravidelně koná pro všechny členy poznávací zájezdy po okolí. V roce 2003 členové Společnosti navštívili Příbram, Haškovu Lipnici nad Sázavou, všechny pamětihodnosti Rožďalovic a kostely v Sadské, Dobřichově a Skramníkách. V loňském roce jsme obdivovali památky v Brandýse nad Labem a Staré Boleslavi, v Poličce, Kouřimi a kostely poděbradské farnosti. A konečně v letošním roce jsme se kochali pohledem z věže nymburského kostela i učiliště, prohlédli jsme si nově zrekonstruovanou budovu radnice na náměstí a obešli jsme všechny pozoruhodnosti nedalekých Dobrovic. Na podzim bychom si chtěli prohlédnout provoz nymburské hydroelektrárny.

Od prosince roku 2001 stojí v čele Společnosti primas František Sýkora - vedoucí Polabského muzea - Vlastivědného muzea Nymburk. V jejím čele tak nahradil třetího primase SPNS Jana Řehounka. Funkce jednatele - písaře se ujal PhDr. Pavel Fojtík. A funkci pokladníka neboli rychtáře v roce 2003 převzal po ing. Jiřím Černém Pavel Hamták. Tímto se těžiště Společnosti přesunulo do nymburského muzea. Bylo proto nanejvýše praktické, že i muzejní instituce vyšla Společnosti vstříc a poskytuje jí sály pro schůzovní a přednáškovou činnost i veškeré informační zázemí (knihovna, čítárna časopisů, atd.)

Členem Společnosti se může stát každý občan České republiky starší 16 let a to buď formou aktivní činnosti, nebo formou přispěvatele, který bude za složený nevelký finanční obnos dostávat občasník Kaplanka. Poplatek za plné členství činí 100 Kč ročně a pro přispěvatele pouze 60 Kč.


PhDr. Pavel Fojtík - historik PM-VMN