Písečný přesyp Písty - přírodní památka


obec: Písty
GPS: 50°9'42.87''N; 14°59'55.716''E


Základní údaje:
Při sv. okraji menšího lesního komplexu, těsně u jz. okraje obce Písty. K. ú. Písty. Výměra: 3,698 ha, nadmořská. v.: 180-190 m. Zřízeno: výnos MŠVU čj. 100.175/51-N/5 ze 7. 7. 1951.

Důvod vyhlášení, hlavní motiv ochrany:
Významný z geomorfologického hlediska. V době vyhlášení byl modelovým písečným přesypem ve středních Čechách, včetně bohatých pískomilných společenstev. Dnes je však již značně ochuzen a hrozí jeho pozvolný zánik.

Geologie, geomorfologie, pedologie:
Mírné návrší táhnoucí se směrem V-Z. Jeho výška je 8-10 m. V podloží je pleistocenní štěrkopísková terasa. Půdní povrch nezarostlé plochy tvoří pouze pleistocenní váté písky. V místech s vegetací se vytvářejí surové půdy (protorankery až rankery). Lesní porost má půdy typu podzolů.

Botanika:
Většinu plochy pokrývají lesní kultury. Ty jsou z hlediska ochrany přírody bezcenné a je žádoucí jejich přeměna. Pouze na části území jsou plochy volného písku. Nejhojnějším druhem je paličkovec šedavý, dále zde roste kolenec jarní a kostřava ovčí. Na lesním okraji dochází v důsledku zastínění k zazemňování a nežádoucímu náletu mezofilních rostlin.

Zoologie:
Z obratlovců nebyly zjištěny žádné významné druhy vázané na chráněné území. Přes přesyp přecházejí nebo přeletují běžné druhy lesních savců a ptáků. Typická je fauna bezobratlých, i když dnes již chudší než v minulosti. Na ploše volného písku se hojně vvskytují svižníci, podél cest jsou častí mravkolvi. Fytofágní druhy pískomilného hmyzu však již téměř chybí.

Lesnictví:
Les na přesypu vznikl výsadbou. Roste zde 16 taxonů dřevin, řada z nich je nepůvodních. Nejnápadnější jsou porostv borovice banksovky a trnovníku akátu. Převládá březový porost s příměsí borovice.

Hospodářské využívání, ohrožení, návrh péče o chráněné území:
Bez využití. Přirozenou sukcesí k lesu dochází ke změnám mikroklimatických poměrů a ke stabilizaci přesypu. Přesyp poškozují též místní obyvatelé a rekreanti. Je nutné pravidelné odstraňování náletu dřevin na plochy volného písku, převod allochtonnícb lesních porostů na les přirozené druhové skladby a prořeďování lesa na kontaktu s plochami volného písku, a tím postupné zvětšování plochy bezlesí.

Literatura:
SEBERS. (1961):SPR Písečný přesyp u Píst - Polabí, vlastivědný zpravodaj 4: 52-54. Poděbrady.
PŘIBYL V. (1972): Geomorfologie navátých písků v Čechách. - Rozpravy ČSAV, matem. a přír. vědy 82. Praha.