Jednu ze dvou mezinárodních soutěží už má Nymburk v této sezoně za sebou. A úspěšně. V Eurocupu se dostal do play off mezi 16 nejlepších týmu, v což moc lidí nevěřilo už po losu základní skupiny. Jedinou kaňkou byl způsob vyřazení od Kazaně, přesto si trenér Kestutis Kemzura uchová v paměti daleko víc pozitivních momentů.

Nymburská sezona v Eurocupu je minulostí. Jak jste s ní spokojen?
Uhráli jsme dobrý výsledek. Vždycky můžeme chtít víc, ale nový formát Eurocupu udělal tuto soutěž mnohem silnější, než byla dříve. Přesto jsme v ní uspěli. Celkově musíme být spokojení.

Byla účast v LAST 16 pro Nymburk maximum?
V play off jsme už narazili na Kazaň a to je velmi tvrdý soupeř. Zvlášť ve dvou zápasech. V prvním zápase jsme potřebovali zahrát na naší maximální úrovni, ukázat horní hranici našeho potenciálu, ale to se nám nepovedlo. Moc jsme chtěli v domácím zápase uhrát výsledek, po kterém by bylo v odvetě ještě o co hrát. Nestalo se. Možná proto neopouštíme Eurocup s tak dobrým pocitem. Umíme hrát mnohem lépe, ale tohle byl výkon hodně pod naši úroveň. Proto ty špatné pocity. Aspoň, že v odvetě jsme se ve všech kategoriích ukázali jako lepší tým.

Které momenty v sezoně Eurocupu byly pro Nymburk nejkritičtější?
Domácí zápas s Kazaní v play off byl takovým černým bodem. V žádném jiném jsme tak nepropadli. Ale bylo tam několik kritických momentů, které naštěstí pokaždé vyzněly pro nás. Z obou skupin jsme postoupili na poslední chvíli i s velkým štěstím. Byly to opravdu těžké situace. Každý si pamatuje domácí zápas s Le Mans. Byla to těžká porážka košem v poslední vteřině. My jsme ale nepřestali bojovat a díky shodě všech okolností jsme stejně postoupili do LAST 32.

A stejné to bylo i s dalším postupem.
Přesně tak. Hráli jsme ve skupině, kde nebyl kvalitativně i rozpočtem horší tým. Spíš naopak. Jen si vezměte Sienu. Sice měla v poslední době finanční problémy, ale pořád to je tým s euroligovou tradicí. A přesto jsme přes něj postoupili dál. I v dalších skupinách byly slavné a bohaté týmy, které v této fázi skončily.

Zmínil jste porážku od Le Mans. Po ní už Nymburku málokdo věřil, že postoupí. Je tohle „zmrtvýchvstání“ tím momentem sezony, za který jsme na tým nejvíce pyšný?
Ano. Ukázali jsme, že máme charakter. Byl to pozitivní signál do budoucnosti, že se umíme sebrat z porážek, dál bojovat a nevzdávat se. Další moment, kdy jsem byl na tým hrdý, byl v Sieně. I když jsme tam prohráli, zahráli jsme asi nejlepší zápas v sezoně. Podali jsme skvělý týmový výkon ve správný moment a získali takový výsledek, který nás poslal do LAST 16.

Které další momenty z letošního Eurocupu vám zůstanou v paměti?
Zápas v Tipsport areně proti Chimki Moskva, ve kterém jsme byly dostatečně silní, abychom s takovým týmem neprohráli po 40 minutách. A vidíte, Chimki nakonec vypadlo z Eurocupu také v osmifinále. Dále to je domácí zápas proti Maccabi Haifa, kde jsme byli po prvním poločase hodně dole, ale pak jsme se zvedli a ve čtvrté čtvrtině jsme jim dovolili dát pouze dva body.

Když pomineme play off, tak Nymburk v Eurocupu uspěl ve všech zápasech, ve kterých uspět musel, jinak by skončil. Čím si vysvětlujete tuhle dobrou bilanci s nožem na krku?
Hráči se nebáli. Nepřipouštěli si, že skončí. Byli schopní se v těchto zápasech o všechno maximálně koncentrovat. Dokázali v pravou chvíli předvádět svůj nejlepší basketbal. Jsem za to rád, protože o týmu nejvíce vypovídá, jak zvládá kritické momenty. Vyhráváte, prohráváte, ale pak přijde moment, kdy už si další prohru nemůžete dovolit, jinak je po všem. A tyhle momenty jsme v Eurocupu zvládli, proto jsme byli úspěšní.